Na Maledivy za žraloky, mantami a delfíny II.

Podmořský život na útesech v okolí ostrovů často není tak bohatý jako třeba v Egyptě. Je to způsobené i tím, že místní nejsou ohledně ochrany útesů tak striktní. Pokud však máte štěstí, narazíte na mnohem zajímavější exempláře.

Důraz na ekologii neplatí pro všechny

Co mě překvapilo, je poměrně výrazný vztah k ekologii. Všude jsou k dispozici koše na tříděný odpad, nikde se neválejí ani v moři neplavou žádné odpadky a oproti třeba Africe je vidět, že místní berou ekologii mnohem vážněji. Slyšel jsem však, že tomu tak není úplně na všech ostrovech a někde místní klidně pálí odpad, místo jeho svozu lodí. Osobně jsem se s tím však nesetkal.

Kde však ekologie úplně neplatí, jsou korálové útesy. Ty jsou často v okolí ostrovů velmi poničené a místní při jejich ochraně nejsou zdaleka tak důslední, jak je tomu například v Egyptě. V zásadě se můžete libovolně potápět kde chcete a dělat si co chcete, pouze pár cedulí vás upozorní, že není dobré na korály šlapat a sahat na mořské tvory.

Masová výstavba nových ostrovů

Kde dostává ekologie ještě více na frak, je při stavbě nových ostrovů. Zdejší oblast je v "dojezdové vzdálenosti" od mezinárodního letiště na ostrově Male. Cesta rychlolodí trvá přibližně 45 minut a je sama o sobě velký zážitek. Lodě totiž jezdí opravdu rychle a jen tak skáčou po hladině. Blízkost letiště svádí k tomu, že je zde budováno spoustu nových ostrovů uprostřed korálových útesů a na těchto nově vzniklých ostrovech jsou stavěny hotelové resorty. Místním se to moc nelíbí, ale prý pokud máte peníze a politický vliv, stačí si vybrat útes a vše se nějak udělá. Dokonce jsem od místních slyšel, že pokud se po letech korálový útes zničí, není problém celý ostrov vzít a přestěhovat na další. Je potřeba dodat, že korálových útesů jsou opravdu tisíce a je jich ještě mnohem více než samotných ostrovů. Ty jsou často opravdu maličké a mají jen několik stovek metrů.

Stoupající hladina oceánů je již jasně viditelná

Na ostrovech je navíc často patrné, jaký vliv má na Maledivy stoupající hladina oceánů. Podíval jsem se na několik let staré fotky ostrova Fihalhohi a je na nich vidět, že například fotogenická houpačka s nápisem FIHA, která byla dle několik let starých fotek uprostřed pláže, je dnes cca 10 metrů od břehu a potopená v moři až po sedátka. Při procházce kolem ostrova vidíte i některé uříznuté kmeny palem, které již stojí zcela ve vodě cca 2 metry od břehu. Některé břehy jsou vyztuženy pytli s pískem, což samozřejmě není na pohled úplně ideální, ale zřejmě moc jiných způsobů, jak bojovat s rostoucí hladinou, není.

Podmořský život na korálech

Kolem pobřeží se pohybuje hodně druhů žraloků. Pokud šnorchlujete na útesu a najednou proti vám vyplave žralok útesový, je to opravdu extrémní zážitek, a byť nejste jeho potrava, setkat se tváří v tvář s opravdovým žralokem ve chvíli, kdy to nečekáte, je opravdu zkouška nervů. Ve vodě jsou však i další strach nahánějící ryby, například muréna, která vylézá z útesu a hrozivě se kroutí, a nejvíce ze všeho připomíná hlavu draka.

Pokud máte řádně nastudovaný film Hledá se Nemo, tak všechny ryby z tohoto filmu na útesech najdete. U většiny sasanek uvidíte páry "Nemů" Klauna očkatého a samozřejmě i Dori.

Kolem ostrovů potkáte velké množství žraloků

Ta pravá show začíná po setmění, kdy je zakázané koupání. Důvod uvidíte, pokud večer půjdete na molo s baterkou. U dna si líně plavou dobrých dva a půl metru velcí žraloci vouskatí. Pokud posvítíte na hladinu volného oceánu, naskytne se vám neuvěřitelný pohled na desítky žraloků plovoucích kolem pobřeží a lovících rybky. Žraloci vouskatí sice nejsou nebezpeční a je možné si zaplatit i výlet na potápění s nimi, ale při pohledu na desítky obřích ryb by mě do vody po setmění stejně nikdo nedostal, a to ani s tím nejlepší cestovním pojištěním.